Víkend v Paříži - část 2.

19. května 2013 v 15:12 | Žanet |  Povídky


Sbaleno. A můžeme vyrazit autem na letiště. Cesta, je přibližně 24 mil dlouhá, trvala mnohem kratší dobu, než jsem byla zvyklá. Šíleně jsem se těšila.

Kluci na mě čekali už na letišti.
"Ahoj Demi, konečně jsi dorazila" prohlásil Harry.
"Vážně Dems, trvalo ti to příliš dlouho" připojil se Liam s širokým zářivým úsměvem na tváři a rozpřaženýma rukama spěchal přímo ke mně, aby mě objal.
"Vážně?" podivila jsem se "Ba naopak! Já přišla včas, to vy jste přišli dřív, vaše smůla" rozesmála jsem se, byť skoro přes celé letiště a oplatila Liamovi objetí. Společně jsme prošli odbavením a konečně nastoupili do letadla. Letěli jsme přes 12 hodin, pro mě to však byla celá věčnost! Pravý opak jízdy v autě. Nemohla jsem se dočkat, byla jsem nervózní a zároveň nadšená a šťastná, že zrovna tenhle víkend strávím s úžasnými lidmi v Paříži.

Jsme na místě, pronajali jsme si auta, abychom mohli jet z letiště do centra města. Nejdříve jsme jeli k Eiffelově věži, kde jsme vyšlapali až nahoru, byl to nádherný výhled. Následně jsme si sedli pod Eiffelovou věž, kde jsme si udělali menší piknik. Strávili jsme tam něco málo přes 2 a půl hodiny. Smáli jsme se Niallovým vtipům a Zaynovým grimasám. Vydrželo nám to opravdu dlouho. Rozhodli jsme se, že už je čas vyrazit dál. Bylo kolem tří hodin odpoledne a my přijeli Louvru, konečně jsem viděla obraz Mony Lisy, o kterém se tvrdí, že ani v Louvru není ten pravý, nicméně mě překvapilo, jak byl malý, myslela jsem, že bude větší. Louvr byl opravdu obrovský a my měli plno fotek z venkovní části, neb uvnitř se fotit nesmělo. Další zastávka Notre-Dame, já osobně bych jí dala první místo v žebříčku nejkrásnějších katedrál na světě. Nastal čas vhodný k tomu, abychom se jeli konečně ubytovat. Hotel Radisson Blu Le Dokhan's Hotel, Paris Trocadéro byl opravdu nádherný a moje apartmá rovněž. Balkón s výhledem na Eiffelovu věž jsem si zamilovala.
V noci jsme s klukama trošičku řádili a ráno si tedy přispali. Z hotelu jsme odjížděli kolem jedné hodiny, tudíž jsme toho moc nestihli. Vyrazili jsme tedy do Versailleských zahrad, které jsem toužila strašně moc vidět a byla jsem z nich opravdu okouzlená. Předčili moje očekávání. Do odletu zpátky domů zbývalo už jen šest hodin. Vjeli jsme tedy do víru dění velkoměsta a nakupovali jsme plno suvenýrů na památku. Madison jsem koupila nádherné náušnice Eiffelovy věže. A spousty jiných věcí, ze kterých měla opravdu radost.
Byl čas odletu a já unavená byla ráda, že se konečně můžu prospat. Kluci byli taky docela utahaní. Aby ne, když jsme takhle vysloveně blbli. Tenhle víkend se rozhodně zapomenout nedá.



-Jak se vám líbil tento příběh? Chtěli by jste další?-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denn Kamze Denn Kamze | Web | 19. května 2013 v 18:13 | Reagovat

Dala bych tam něco akčního jinak je to super a piš další :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama